Fosfáty (anorganické) v séru

Abstrakt

Většina fosfátů v plasmě a séru se vyskytuje v anorganické formě, přibližně 15% je vázáno na proteiny a zbývající část je v komplexech a volně vázaných formách. Koncentrace fosfátů v séru je závislá na dietě a změnách v sekreci hormonů, jako např. PTH. Nitrobuněčné fosfáty se obvykle vyskytují v organické posobě. Malá, ale mimořádně důležitá frakce však existuje jako anorganický fosfát. Díky tomu, že je substrátem pro oxidační fosforylaci se účastní reakcí, které vedou ke generování metabolické energie. Asi 85% mimobuněčného fosfátu je ve formě hydroxylapatitu, který hraje důležitou roli ve výstavbě struktury kostí.

Hypofosfátemie

Je způsobena sníženým příjmem nebo vstřebáváním fosfátů. K tomu dochází například při avitaminóza D, nedostatečné výživě pacientů, požíváním látek vázajících fosfát a primárním nadbytkem hormonu PTH. Dochází k ní také při zvýšeném vylučování fosfátů( např při sekundárním nadbytku hormonu PTH, po transplantaci ledvin a vyživování vyhladovělých pacientů), redistribuci fosfátů ( nitrožilní výživa, zotavení z diabetické ketoacidózy a respirační alkalózy). Hypofosfátemie ( vyčerpání fosfátů) nastává u hospitalizovaných pacientů relativně bežně a je zjištěna až u 30 % chirurgických pacientů.

Hyperfosfátémie

Je způsobena zvýšeným příjmem ( při nitrožilní terapii a fosfátových klystýrech), sníženým vylučováním (při akutním a chronickém selhání ledvin, nízké hladině hormonu PHT nebo resistenci na PTH a toxicitě vitaminu D) nebo redistribuci fosfátů, která nastává při lýze nádorů, rabdomyolýze a úžehu.