Odběr žilní krve

PŘÍPRAVA PACIENTA:

Odběr provádět po 6,00 hodině ranní (pokud není metodicky určeno jinak) po předchozím 12ti hodinovém lačnění pacienta. Pacient má být poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla. Pokud lze vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem. Jinak nutno uvést podávané léky na průvodce. Ráno před odběrem nemá trpět žízní. Je vhodné, napije-li se pacient před odběrem neslazeného čaje. Pokud nejde o ležící pacienty, má pacient před odběrem klidně sedět nejméně 15 (optimálně však 30) minut, krev je vhodné odebírat rovněž vsedě, a to v křesle umožňujícím položit pacienta, dojde-li k náhodnému kolapsu. Těsně před odběrem zjistí lékař, sestra nebo laborant, zda pacient dodržel podmínky odběru (nalačno, není-li po námaze, neužíval-li léky).

Ø POZNÁMKA: -doba vhodná pro provedení plánovaného odběru při dodržení výše uvedených podmínek končí nejpozději v 10,00 hodin dopoledne ( později mohou být výsledky ovlivněny „přelačněním“ pacienta)

VLASTNÍ ODBĚR:

OSN-SPracovní postupOSN-E

1. Příprava materiálu a příslušné dokumentace - zvláštní pozornost je nutno věnovat nemocným v intenzivní péči a odběrům pro krevní transfuze. Tato příprava je zaměřena zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků.

2. Identifikace nemocného - odběrový personál musí zkontrolovat identifikaci nemocného, u pacientů schopných spolupráce ověří jeho totožnost, na případné nejasnosti předem upozorní odpovědného lékaře. U nemocných neschopných spolupráce (bezvědomí, děti, psychiatričtí nemocní, cizinci) identifikaci verifikuje sestra, případně příbuzní pacienta.

3. Ověří se dodržení potřebných dietních omezení.

4. Odběrová osoba seznámí nemocného s postupem odběru.

5. U sedících nemocných odběrová osoba doporučí příslušnou polohu paže, tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. U ležících nemocných zajistí přiměřenou polohu s vyloučením flexe v lokti. Pacient by neměl být před odběrem násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo žvýkat.

6. Odběrová osoba zkontroluje  identifikační údaje na zkumavkách.

7. Při vlastním odběru se nemocný vyzve k sevření pěsti, opakované "pumpování" se však nedoporučuje.

8. Zkontroluje se kvalita žilního systému v loketní jamce, například zejména s ohledem na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy, parenterální terapii (volí se vždy opačná paže), zavedené kanyly. Málo zřetelné žíly lze zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 °C po dobu 5 minut), spuštěním paže podél okraje postele.

Při žilním odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným pohybem dítěte.

9. Provede se dezinfekce místa vpichu, po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v místě odběru. Před dezinfekcí je nutné se informovat o případné alergii pacienta na používané dezinfekční prostředky. Po dezinfekci je další palpace místa odběru nepřijatelná!

Vhodné dezinfekční prostředky:

Druh použité dezinfekce je závislý na doporučení Hygienické stanice. Většinou je doporučeno více přípravků, které je vhodné mezi sebou střídat. Proto nejsou uváděny jednotlivé obchodní názvy. Pro každý přípravek existuje doporučení výrobce o způsobu jeho použití a pro optimální účinnost přípravku je nutné tyto pokyny dodržet. Při aplikaci desinfekčního prostředku v nadbytku mohou jejich zbytky způsobit hemolýzu a vést k částečnému poškození vzorku.

10. Použití turniketu. Turniket smí být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné nejdříve až po dvou minutách.

11. Bezprostředně před odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly, stříkaček a zkumavek.

12. Provedení odběru:

Vakuový systém

Při použití vakuových systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo. Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket. Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Je-li ve vakuované zkumavce protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak dostatečný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až desetinásobným šetrným převracením.

Otevřený systém

Při použití jehly a stříkačky se zajistí správná pozice paže, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce, turniket se odstraní bezprostředně po objevení se krve, odebere se potřebné množství krve. Pokud je to potřeba, použije se případně další stříkačka. V tomto případě je vhodné podložit kouskem suché gázy a zabránit jakémukoli pohybu jehly v žíle.  Krev může jehlou vytékat přímo do zkumavky a nebo ji nasáváme do stříkačky. Rychlý tah pístu vede k mechanické hemolýze a může znesnadnit odběr také tím, že přisaje protilehlou cévní stěnu na ústí injekční jehly. Při přemísťování krve ze stříkačky do zkumavky je nutno jehlu ze stříkačky opatrně sejmout, a stříkačku vyprazdňovat pozvolna po stěně zkumavky – nechat krev volně vytékat - ne silným tlakem, aby nedocházelo k pěnění krve a tím k mechanické hemolýze..

13. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:

· zkumavka pro hemokultury

· zkumavky bez přísad

· zkumavky pro hemokoagulaci

· ostatní zkumavky s přísadami.

Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace (obvykle citrátové zkumavky), odebere se nejprve 5 ml krve (tato krev se nepoužije), a teprve potom lze naplnit zkumavku na hemokoagulační vyšetření. Zabrání se tak kontaminaci vzorku tkáňovými složkami z místa odběru.

Pro odběry u dětí se používají jednorázové pomůcky pro odběr v dětském věku vybavené například propojovacími kanylami.

14. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít některý z následujících postupů:

změní se pozice jehly

použije se jiná vakuovaná zkumavka

uvolní se příliš zatažený turniket. Nepřípustné je opakované sondování jehlou.

15. Nejvhodnější doba pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.

16. Pacient během a po odběru uvolní svalové napětí paže.

17. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem.

18. Na gázový čtvereček se jemně zatlačí, a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže (kožní poranění).

19. Ošetření paže po odběru:

· Za normálních okolností se gázou místo odběru setře a aplikuje se náplasťové nebo gázové zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat místo odběru zakryté nejméně 15 minut.

· Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Gázový čtverec se pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento způsob ošetření nejméně 15 minut.

· Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a informuje se ošetřující lékař.

Poznámky:

Klasický odběr pomocí stříkačky a jehly se již nedoporučuje, protože je vhodnější používat uzavřený vakuový bezpečnostní systém. Pokud je nutné odebrat jinou jehlou než pro vakuový systém, lze otevřít zátku zkumavky po vytvoření vakua – zruší se vakuum - a krev do zkumavky nakapat přímo z odběrové jehly. Tento postup není vhodný pro speciální koagulační vyšetření. Vždy je při odběru nakapáním nutné dodržet objem krve ve zkumavce doporučený výrobce zkumavek. Zvláště důležité pro koagulační a hematologická vyšetření.

Odběrová osoba není povinna informovat nemocného o povaze požadovaných testů. Tuto informaci pacientovi poskytuje lékař. Odběrová osoba musí informovat lékaře o námitkách nebo reakci pacienta na vyšetření. Za předcházení kolizím nebo jejich vyřešení (způsobených například odběrem krve na akutní vyšetření při současně probíhající jiné léčebné nebo diagnostické akci) zodpovídá lékař.

Odběry krve se řádně plánují tak, aby nedocházelo ke zbytečné anemizaci pacientů (dětský věk, nemocní v těžkých stavech).

Pro odběr vzorků v předem definovaných časech je nutné vypracovat vhodné písemné směrnice. Podobné směrnice je nutné vypracovat pro odběry krve z forenzních důvodů (alkohol) nebo pro odběry při intoxikacích.

Odběry krve z centrálních katetrů (v. subclavia a další) nebo z katetrů určených pro parenterální výživu se nedoporučují, pokud pro použití těchto míst pro odběr krve nerozhodne lékař. Podobně tomu je při odběrech z kanyl, heparinových zámků, ze spojek dialyzovaných pacientů apod. Při všech těchto odběrech je nutné krev kontaminovanou výživnými nebo jinými roztoky nechat odtéci do zkumavky, která se na vyšetření nepoužije. Ve většině takto prováděných odběrů zůstává malé množství některé z výše uvedených substancí, které negativně ovlivní spektrum požadovaných vyšetření.

Přítomnost terapeuticky podávaného heparinu v odběru srážlivé krve zpozdí sražení vzorku natolik, že srážení probíhá až po provedené separaci séra a sraženina, která se vytváří během analýzy, může poškodit analyzátor!!!