Odběr žilní krve
PŘÍPRAVA PACIENTA:
Odběr provádět po 6,00 hodině ranní (pokud není
metodicky určeno jinak) po předchozím 12ti hodinovém lačnění pacienta. Pacient má být
poučen, že odpoledne a večer před odběrem má vynechat tučná jídla. Pokud lze
vynechat léky, má je pacient vynechat 3 dny před odběrem. Jinak nutno uvést
podávané léky na průvodce. Ráno před odběrem nemá trpět žízní. Je vhodné,
napije-li se pacient před odběrem neslazeného čaje. Pokud nejde o ležící
pacienty, má pacient před odběrem klidně sedět nejméně 15 (optimálně však 30)
minut, krev je vhodné odebírat rovněž vsedě, a to v křesle umožňujícím položit
pacienta, dojde-li k náhodnému kolapsu. Těsně před odběrem zjistí lékař, sestra
nebo laborant, zda pacient dodržel podmínky odběru (nalačno, není-li po námaze,
neužíval-li léky).
Ø POZNÁMKA: -doba
vhodná pro provedení plánovaného odběru při dodržení výše uvedených podmínek končí
nejpozději v 10,00 hodin dopoledne ( později mohou být výsledky ovlivněny
„přelačněním“ pacienta)
VLASTNÍ ODBĚR:
Pracovní
postup
1.
Příprava materiálu a příslušné dokumentace - zvláštní pozornost je nutno
věnovat nemocným v intenzivní péči a odběrům pro krevní transfuze. Tato
příprava je zaměřena zejména s ohledem na prevenci záměn vzorků.
2. Identifikace nemocného - odběrový personál musí zkontrolovat
identifikaci nemocného, u pacientů schopných spolupráce ověří jeho totožnost,
na případné nejasnosti předem upozorní odpovědného lékaře. U nemocných
neschopných spolupráce (bezvědomí, děti, psychiatričtí nemocní, cizinci)
identifikaci verifikuje sestra, případně příbuzní pacienta.
3. Ověří se dodržení potřebných dietních omezení.
4. Odběrová osoba seznámí nemocného s postupem odběru.
5. U sedících nemocných odběrová osoba doporučí příslušnou polohu paže,
tj. podložení paže opěrkou v natažené pozici, bez pokrčení v lokti. U ležících
nemocných zajistí přiměřenou polohu s vyloučením flexe v lokti. Pacient by
neměl být před odběrem násilně probuzen, během odběru by neměl jíst nebo
žvýkat.
6. Odběrová osoba zkontroluje identifikační údaje na zkumavkách.
7. Při vlastním odběru se nemocný vyzve k sevření pěsti, opakované
"pumpování" se však nedoporučuje.
8.
Zkontroluje se kvalita žilního systému v loketní jamce, například zejména s
ohledem na zhojenou popáleninu, stavy po ablaci prsu, hematomy, parenterální
terapii (volí se vždy opačná paže), zavedené kanyly. Málo zřetelné žíly lze
zvýraznit například masáží paže od zápěstí k lokti, krátkými poklepy ukazovákem
na místo odběru, aplikací teplého prostředku (kolem 40 °C po dobu 5 minut),
spuštěním paže podél okraje postele.
Při žilním
odběru u dětí mladších dvou let lze pro odběr použít pouze povrchové žíly. Vždy
je nutné maximálně zabránit poranění žíly nebo paže způsobené neočekávaným
pohybem dítěte.
9.
Provede se dezinfekce místa vpichu, po dezinfekci je nutné kůži nechat oschnout
jednak pro prevenci hemolýzy vzorku, jednak pro odstranění pocitu pálení v
místě odběru. Před dezinfekcí je nutné se informovat o případné alergii
pacienta na používané dezinfekční prostředky. Po dezinfekci je další palpace
místa odběru nepřijatelná!
Vhodné
dezinfekční prostředky:
Druh
použité dezinfekce je závislý na doporučení Hygienické stanice. Většinou je
doporučeno více přípravků, které je vhodné mezi sebou střídat. Proto nejsou
uváděny jednotlivé obchodní názvy. Pro
každý přípravek existuje doporučení výrobce o způsobu jeho použití a pro
optimální účinnost přípravku je nutné tyto pokyny dodržet. Při aplikaci
desinfekčního prostředku v nadbytku mohou jejich zbytky způsobit hemolýzu a
vést k částečnému poškození vzorku.
10. Použití turniketu.
Turniket smí být aplikován maximálně jednu minutu. Opakované použití je možné
nejdříve až po dvou minutách.
11. Bezprostředně před
odběrem se musí zkontrolovat kvalita jehly, stříkaček a zkumavek.
12. Provedení odběru:
Vakuový systém
Při použití vakuových
systémů se vloží vhodná jehla do držáku, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod
místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce a teprve potom
se postupně nasazují vhodné zkumavky. Vakuová zkumavka se nesmí nasadit na
vnitřní jehlu držáku před venepunkcí, protože by se vakuum ve zkumavce zrušilo.
Jakmile krev začne pomocí vakua vtékat do zkumavky, lze odstranit turniket.
Pozice jehly v žíle se přitom nesmí změnit. Je-li ve vakuované zkumavce
protisrážlivé nebo stabilizační činidlo, musí se zabránit styku tohoto činidla
s víčkem zkumavky nebo případnému zpětnému nasátí krve s činidlem do žilního
systému. Vakuum ve zkumavce zajistí jak přiměřené naplnění zkumavky, tak
dostatečný poměr krve a protisrážlivého činidla. Jednotlivé zkumavky s
přídatnými činidly je nutno bezprostředně po odběru promíchat pěti až
desetinásobným šetrným převracením.
Otevřený
systém
Při použití jehly a
stříkačky se zajistí správná pozice paže, palcem ve vzdálenosti 2 až 5 cm pod
místem odběru se stabilizuje poloha žíly, provede se venepunkce, turniket se
odstraní bezprostředně po objevení se krve, odebere se potřebné množství krve.
Pokud je to potřeba, použije se případně další stříkačka. V tomto případě je
vhodné podložit kouskem suché gázy a zabránit jakémukoli pohybu jehly v
žíle. Krev může jehlou vytékat přímo do zkumavky a nebo ji nasáváme do
stříkačky. Rychlý tah pístu vede k mechanické
hemolýze a může znesnadnit odběr také tím, že přisaje protilehlou cévní stěnu
na ústí injekční jehly. Při přemísťování krve ze stříkačky do zkumavky je nutno
jehlu ze stříkačky opatrně sejmout, a stříkačku vyprazdňovat pozvolna po stěně
zkumavky – nechat krev volně vytékat - ne silným tlakem, aby nedocházelo k
pěnění krve a tím k mechanické hemolýze..
13. Doporučené pořadí odběrů z jednoho vpichu:
·
zkumavka pro hemokultury
·
zkumavky bez přísad
·
zkumavky pro hemokoagulaci
·
ostatní zkumavky s přísadami.
Pokud se odebírá pouze krev na vyšetření koagulace
(obvykle citrátové zkumavky), odebere se nejprve 5 ml krve (tato krev se
nepoužije), a teprve potom lze naplnit zkumavku na hemokoagulační vyšetření.
Zabrání se tak kontaminaci vzorku tkáňovými složkami z místa odběru.
Pro odběry u dětí se používají jednorázové pomůcky
pro odběr v dětském věku vybavené například propojovacími kanylami.
14. Pokud se nepodaří odebrat dostatečné množství krve, může se použít
některý z následujících postupů:
změní se pozice jehly
použije se jiná
vakuovaná zkumavka
uvolní se příliš
zatažený turniket. Nepřípustné je opakované sondování jehlou.
15. Nejvhodnější doba
pro uvolnění turniketu je okamžik, kdy se ve zkumavce nebo stříkačce objeví
krev, včasné uvolnění turniketu normalizuje krevní oběh a zabrání krvácení po odběru.
16. Pacient během a po odběru uvolní svalové napětí paže.
17. Místo vpichu i s jehlou se zakryje gázovým čtvercem.
18. Na gázový
čtvereček se jemně zatlačí, a pomalým tahem se odstraní jehla ze žíly. Přitom
se dbá, aby nedošlo k poranění pacientovy paže (kožní poranění).
19. Ošetření paže po odběru:
·
Za normálních okolností se gázou místo odběru setře a aplikuje se
náplasťové nebo gázové zakrytí místa odběru. Pacientovi se doporučí ponechat
místo odběru zakryté nejméně 15 minut.
·
Při pokračujícím krvácení z místa odběru se pomocí gázového čtverce a
přiměřeného tlaku na místo odběru vyčká zastavení krvácení. Gázový čtverec se
pomocí gázového obvazu pevně připevní k paži. Pacientovi se doporučí tento
způsob ošetření nejméně 15 minut.
·
Při výrazném krvácení se použije tlakový obvaz na místo odběru a
informuje se ošetřující lékař.
Poznámky:
Klasický odběr pomocí stříkačky a jehly se již nedoporučuje, protože je
vhodnější používat uzavřený vakuový bezpečnostní systém. Pokud je nutné odebrat
jinou jehlou než pro vakuový systém, lze otevřít zátku zkumavky po vytvoření
vakua – zruší se vakuum - a krev do zkumavky nakapat přímo z odběrové
jehly. Tento postup není vhodný pro speciální koagulační vyšetření. Vždy je při
odběru nakapáním nutné dodržet objem krve ve zkumavce doporučený výrobce
zkumavek. Zvláště důležité pro koagulační a hematologická vyšetření.
Odběrová osoba není povinna informovat nemocného o povaze požadovaných
testů. Tuto informaci pacientovi poskytuje lékař. Odběrová osoba musí informovat
lékaře o námitkách nebo reakci pacienta na vyšetření. Za předcházení kolizím
nebo jejich vyřešení (způsobených například odběrem krve na akutní vyšetření
při současně probíhající jiné léčebné nebo diagnostické akci) zodpovídá lékař.
Odběry krve se řádně plánují tak, aby nedocházelo ke zbytečné anemizaci
pacientů (dětský věk, nemocní v těžkých stavech).
Pro odběr vzorků v předem definovaných časech je nutné vypracovat vhodné
písemné směrnice. Podobné směrnice je nutné vypracovat pro odběry krve z forenzních
důvodů (alkohol) nebo pro odběry při intoxikacích.
Odběry krve z centrálních katetrů (v. subclavia a další) nebo z katetrů
určených pro parenterální výživu se nedoporučují, pokud pro použití
těchto míst pro odběr krve nerozhodne lékař. Podobně tomu je při odběrech z
kanyl, heparinových zámků, ze spojek dialyzovaných pacientů apod. Při všech
těchto odběrech je nutné krev kontaminovanou výživnými nebo jinými roztoky
nechat odtéci do zkumavky, která se na vyšetření nepoužije. Ve většině takto prováděných odběrů zůstává
malé množství některé z výše uvedených substancí, které negativně ovlivní
spektrum požadovaných vyšetření.
Přítomnost terapeuticky podávaného heparinu v odběru srážlivé krve zpozdí sražení vzorku natolik, že srážení probíhá až po provedené separaci séra a sraženina, která se vytváří během analýzy, může poškodit analyzátor!!!