Neměřené soluty v plazmě jsou pojmem pro sumu osmoticky efektivních látek, jejichž látková koncentrace v plazmě se běžně nestanovuje, ale které se podílejí na hodnotě celkové osmolality plazmy. Odhad přítomnosti neměřených solutů se provádí

• výpočtem osmolal gap v plazmě (osmolálního okna) nebo přesnějším
• výpočtem hodnoty korigovaných neměřených solutů v plazmě (veličina U, neměřené soluty podle Davidsona, vychází z hmotnostní koncentrace vody v plazmě, resp. z revidované vypočtené osmolality).

Mezi neměřené soluty patří například

• exogenní osmoticky aktivní látky (zejména etanol),
• aceton (u otrav je letální koncentrace nad 10 mmol/l, u diabetické ketoacidózy dosahuje až 9.5 mmol/l),
• glycerol (při parenterální výživě, u diabetické ketoacidózy až 0.4 mmol/l),
• aminokyseliny (při podávání aminokyselinových roztoků, u diabetické ketoacidózy až 5 mmol/l),
• další.

V komplikovaných klinických stavech se samozřejmě může vyskytnout jedna i více složek současně.

Etanol v plazmě (P_Etanol) v g/l (odhad za předpokladu, že nejsou další osmoticky aktivní látky v plazmě kromě Na⁺, glukózy, močoviny a etanolu):

P_Etanol = P_OsmGap * 0,037 (g/l, promile), případně

P_Etanol = U * 0,037 (g/l, promile),

P_Etanol = P_OsmGap * 0,805 (mmol/l), případně

P_Etanol = U * 0,805 (mmol/l).

kde P_OsmGap představuje hodnotu osmolal gap v plazmě a U představuje neměřené korigované soluty v plazmě.

Pro přídavek 1 g etanolu (21,74 mmol) k litru plazmy se tedy molalita zvýší o 23,3 mmol/kg.

Excess osmolal gap je pojem označující podíl dalších osmoticky aktivních látek (mimo Na, glukózy, močoviny a etanolu), který lze určit, jestliže je k dispozici změřená (nikoli odhadnutá, vypočtená) koncentrace etanolu:

Excess osmolal gap = P_Osm_measured - [P_Osm_calculated + P_Etanol]

kde P_Etanol je změřená celková plazmatická koncentrace alkoholu (v mmol/l) a P_Osm_calculated je osmolalita plazmy vypočtená, s využitím vhodného vzorce. Tento postup nezahrnuje hmotnostní koncentraci vody v plazmě, je tedy jen orientační.

Substance, které při potenciálně letální dávce zvyšují osmolalitu nad 3 mmol/kg H₂O (Weiss, 1988).

Substance	Potenciálně letální koncentrace (mg/l)	Osmolal gap v plazmě (mmol/kg h2o)
etanol	3500	94
etyléter	1800	70
izopropanol	3400	60
methanol	800	27
aceton	550	10
trichloretan	1000	4
paraldehyd	500	4
etylénglykol	210	3.4
chloroform	390	3.4

Praktický postup při aplikaci uvedených výpočtů:

• změří se plazmatická osmolalita (za předpoladu splnění všech podmínek preanalytické fáze),
• vypočte se hodnota neměřených solutů korigovaných na hmotnostní koncentraci vody v plazmě: U = P_Osm_measured * (0.984 - (0.000718 * P_Prot)) – P_Osm_calculated * 0.933 (rovnice výpočtu osmolality v plazmě podle Bhagata)
• pro neměřené soluty (U) > 0 se provede rozbor stavu pacienta s ohledem na možné příčiny zvýšení neměřených solutů (exogenní xenobiotika, glycerol, aceton, aminokyseliny, další),
• je-li etanol jedinou (hlavní) příčinou zvýšení U, zjistí se jeho orientační koncentrace výpočtem: P_Etanol = U * 0,037 (g/l, promile).

Literatura

Bhagat, C.I., Garcia-Webb, P., Fletcher, E., Beilby, J.P.: Calculated vs measured plasma osmolalities revisited. Clin. Chem., 30, 1984, č. 10, s. 1703 – 1705.

Další informace

• Hmotnostní koncentrace vody v plazmě
• Soluty neměřené korigované v plazmě
• Osmolal gap v plazmě
• Osmolalita plazmy vypočtená revidovaná
• Osmolalita plazmy efektivní vypočtená

Antonín Jabor

.