Hypoglykemický
syndrom je charakterizován klinickými projevy vznikajícími v důsledku významné
hypoglykemie, která vede k aktivaci kontrainzulárních hormonů a k adrenergním
nebo neuroglykopenickým příznakům. Průkaz se opírá o laboratorní nález
hypoglykemie (koncentrace glukózy je obvykle nižší než
3,4 mmol/l) doprovázející rozmanitou klinickou symptomatologii. Adrenergní
příznaky (tachykardie, palpitace, pocení, slabost a úzkost) bývají při
glykemiích mezi 3,0 - 3,6 mmol/l, neuroglykopenické příznaky (změny chování,
epileptické projevy, diplopie apod.) se dostavují při glykemiích nižších než
2,8 mmol/l. Jako stavy s pseudohypoglykemií jsou označovány vesměs klinické
projevy neurovegetativního charakteru zahrnující často adrenergní příznaky, při
nichž není zjištěna laboratorní hypoglykemie.
Další informace:
Jan Škrha