Hypoglykemický syndrom je charakterizován klinickými projevy vznikajícími v důsledku významné hypoglykemie, která vede k aktivaci kontrainzulárních hormonů a k adrenergním nebo neuroglykopenickým příznakům. Průkaz se opírá o laboratorní nález hypoglykemie (koncentrace glukózy je obvykle nižší než 3,4 mmol/l) doprovázející rozmanitou klinickou symptomatologii. Adrenergní příznaky (tachykardie, palpitace, pocení, slabost a úzkost) bývají při glykemiích mezi 3,0 - 3,6 mmol/l, neuroglykopenické příznaky (změny chování, epileptické projevy, diplopie apod.) se dostavují při glykemiích nižších než 2,8 mmol/l. Jako stavy s pseudohypoglykemií jsou označovány vesměs klinické projevy neurovegetativního charakteru zahrnující často adrenergní příznaky, při nichž není zjištěna laboratorní hypoglykemie.

 

Další informace:

 

 

Jan Škrha