Prostatický specifický antigen (PSA) v séru

OSN-SAbstraktOSN-E

Stanovení PSA v séru, především doplněné v indikovaných případech o stanovení fPSA, usnadňuje stanovení diagnózy, stadia a monitorování nemocných s karcinomem prostaty. Hladiny mohou být rovněž ovlivněny různými mechanismy za fyziologických podmínek.

OSN-SFyziologická variabilitaOSN-E

V séru dospělých zdravých mužů se jeho hladina pohybuje v závislosti na věku od hodnot 2,5 mg/l (muži do 50 let) do 6,5 mg/l (nejstarší věková skupina). Detekovatelné množství PSA bylo nalezeno i v séru žen.

OSN-SPatofyziologické mechanismy ovlivňující koncentraciOSN-E

Koncentrace PSA v séru je ovlivněna procesy, které mohou porušit různé stupně bariéry bránící volnému přechodu PSA z duktálních luminů do séra. K základním mechanismům zvyšujícím jeho hladiny patří trauma, zánět, hypertrofie prostaty nebo maligní proces v této tkáni.

OSN-SReferenční intervalyOSN-E

Obvyklá obecná cut-off koncentrace je udávána 4 mg/l.

OSN-SInterference in-vivoOSN-E

Sérový PSA vzrůstá nad diskriminační hranici po ejakulaci (o 0,8 mg/l v době 1 hod po ejakulaci), po digitálním rektálním vyšetření nebo po transrektálním ultrazvukovém vyšetření, podobně i po mechanickém dráždění prostaty (např. po jízdě na kole atd.). Výraznější a déle trvající zvýšení PSA (až do 20 dní) lze pozorovat po biopsii prostaty či po transuretrální resekci.

OSN-SZnaky analytické metodyOSN-E

Unifikace imunochemického standardu pro stanovení PSA, ke kterému se nyní přiklánějí výrobci četných komerčních souprav, je dána nutností definovat poměr volné a vázané frakce při stanovení celkového PSA. Stanovení volného PSA je využíváno v oblasti 4–10 mg/l celkového PSA, kdy nelze bez dalších vyšetření (obvykle bioptický odběr tkáně) rozlišit mezi benigním a maligním procesem. Měření PSA ultrasenzitivními metodami umožňuje sledovat dynamiku změn markeru po radikální prostatektomii, kdy nárůst v oblasti referenčního rozmezí znamená progresi maligního procesu.

OSN-SPoužití pro klinické účelyOSN-E

Maligní onemocnění

· Screening: přes velké nadnárodní studie prokazující význam stanovení PSA (spolu s digitálním rektálním vyšetřením) pro detekci maligního onemocnění prostaty u symptomatických mužů (jedenkrát ročně od 50 let) nejsou dosud definitivní doporučení uzavřena. Je však výhodné provádět screening u starších mužů se symptomy poruch močového traktu, event. u mužů s rodinnou zátěží tohoto onemocnění. Význam screeningu je limitován malou možností odlišit karcinom agresivní od benignější formy, která může mnohdy existovat v latentní podobě.

· Stanovení diagnózy: Význam má především stanovení poměru volného a vázaného PSA pro odlišení benigní hyperplasie prostaty od karcinomu: sérum nemocných s hyperplasií má obvykle poměr volného ku celkovému PSA vyšší, obvykle nad 15 %. Naopak, pacienti s karcinomy mají tento poměr výrazně nižší. Dosud není důvod této diference objasněn. Může se jednat o různé formy PSA, ev. rozdíl může být způsoben různou syntézou vazebné bílkoviny pro PSA. Možnost rozlišení těchto dvou stavů však může výrazně snížit počet nutných biopsií pro potvrzení typu choroby. Objevily se další možné metody pro zlepšení diagnostické senzitivity a specificity, především stanovení denzity PSA. Tento výpočet poměru PSA na objem prostaty je však limitován malou přesností stanovení objemu prostaty. Rychlost tvorby PSA, vztažená na časovou jednotku, se zásadně liší u osob zdravých a osob s karcinomem prostaty. Vzhledem k poměrně dlouhým nutným časům na vyhodnocení tohoto parametru (obvykle 6–9 měsíců) se metoda příliš neosvědčila v urologické praxi.

· Odhad závažnosti onemocnění: PSA je vhodný pro potvrzení stadia choroby. Zvýšené hodnoty se objevují u 95 % metastatických nádorů, 82 % stadií III nebo IV. Není pravděpodobné metastazování do kostí při hodnotě PSA nižší než 20 mg/l. Je prokázáno, že paradoxně PSA v nádoru mléčné žlázy může být výhodný prognostický ukazatel.

· Monitorování průběhu onemocnění: PSA se využívá u monitorování nemocných v remisi. Zvýšené hodnoty PSA po radikální prostatektomii značí buď zbytkovou chorobu (70 %) či lokální návrat (30 %). Monitorování má význam rovněž při léčbě radioterapií, ev. hormonoterapií. Velikost poklesu PSA po úspěšné hormonoterapii je v korelaci s délkou přežití.

Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné pozitivity PSA v séru

· Obvykle hodnoty nepřesahují hranici 10 ug/l, především se jedná o benigní hyperplasii prostaty nebo prostatitidu

OSN-SLiteraturaOSN-E

Brawer, M.K.: Prostate specific antigen. Seminars in Surg.Oncol., 18, 2000, 3-9.

Fateh-Moghadam, A., Stieber, P.: Sensible use of tumor markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.

Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum Praha, 1998.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková

recenzoval Jindřich Macháček