Prostatický specifický antigen (PSA) v séru
Abstrakt
Stanovení PSA
v séru, především doplněné v indikovaných případech o stanovení fPSA,
usnadňuje stanovení diagnózy, stadia a monitorování nemocných s karcinomem
prostaty. Hladiny mohou být rovněž ovlivněny různými mechanismy za
fyziologických podmínek.
Fyziologická
variabilita
V séru
dospělých zdravých mužů se jeho hladina pohybuje v závislosti na věku od
hodnot 2,5 mg/l (muži do 50 let) do 6,5 mg/l (nejstarší věková skupina). Detekovatelné
množství PSA bylo nalezeno i v séru žen.
Patofyziologické
mechanismy ovlivňující koncentraci
Koncentrace PSA
v séru je ovlivněna procesy, které mohou porušit různé stupně bariéry
bránící volnému přechodu PSA z duktálních luminů do séra. K základním
mechanismům zvyšujícím jeho hladiny patří trauma, zánět, hypertrofie prostaty
nebo maligní proces v této tkáni.
Referenční intervaly
Obvyklá obecná cut-off koncentrace je udávána 4 mg/l.
Interference in-vivo
Sérový PSA vzrůstá
nad diskriminační hranici po ejakulaci (o 0,8 mg/l v době 1 hod po ejakulaci), po
digitálním rektálním vyšetření nebo po transrektálním ultrazvukovém vyšetření,
podobně i po mechanickém dráždění prostaty (např. po jízdě na kole atd.).
Výraznější a déle trvající zvýšení PSA (až do 20 dní) lze pozorovat po biopsii
prostaty či po transuretrální resekci.
Znaky analytické
metody
Unifikace
imunochemického standardu pro stanovení PSA, ke kterému se nyní přiklánějí
výrobci četných komerčních souprav, je dána nutností definovat poměr volné a
vázané frakce při stanovení celkového PSA. Stanovení volného PSA je využíváno
v oblasti 4–10 mg/l celkového PSA, kdy nelze bez dalších vyšetření (obvykle bioptický
odběr tkáně) rozlišit mezi benigním a maligním procesem. Měření PSA
ultrasenzitivními metodami umožňuje sledovat dynamiku změn markeru po radikální
prostatektomii, kdy nárůst v oblasti referenčního rozmezí znamená progresi
maligního procesu.
Použití pro klinické
účely
Maligní onemocnění
·
Screening:
přes velké nadnárodní studie prokazující význam stanovení PSA (spolu
s digitálním rektálním vyšetřením) pro detekci maligního onemocnění
prostaty u symptomatických mužů (jedenkrát ročně od 50 let) nejsou dosud
definitivní doporučení uzavřena. Je však výhodné provádět screening u starších
mužů se symptomy poruch močového traktu, event. u mužů s rodinnou zátěží
tohoto onemocnění. Význam screeningu je limitován malou možností odlišit
karcinom agresivní od benignější formy, která může mnohdy existovat
v latentní podobě.
·
Stanovení
diagnózy: Význam má především stanovení poměru volného a vázaného PSA pro
odlišení benigní hyperplasie prostaty od karcinomu: sérum nemocných
s hyperplasií má obvykle poměr volného ku celkovému PSA vyšší, obvykle nad
15 %. Naopak, pacienti s karcinomy mají tento poměr výrazně nižší.
Dosud není důvod této diference objasněn. Může se jednat o různé formy PSA, ev.
rozdíl může být způsoben různou syntézou vazebné bílkoviny pro PSA. Možnost
rozlišení těchto dvou stavů však může výrazně snížit počet nutných biopsií pro
potvrzení typu choroby. Objevily se další možné metody pro zlepšení
diagnostické senzitivity a specificity, především stanovení denzity PSA. Tento
výpočet poměru PSA na objem prostaty je však limitován malou přesností
stanovení objemu prostaty. Rychlost tvorby PSA, vztažená na časovou jednotku,
se zásadně liší u osob zdravých a osob s karcinomem prostaty. Vzhledem
k poměrně dlouhým nutným časům na vyhodnocení tohoto parametru (obvykle
6–9 měsíců) se metoda příliš neosvědčila v urologické praxi.
·
Odhad
závažnosti onemocnění: PSA je vhodný pro potvrzení stadia choroby. Zvýšené
hodnoty se objevují u 95 % metastatických nádorů, 82 % stadií III
nebo IV. Není pravděpodobné metastazování do kostí při hodnotě PSA nižší než
20 mg/l. Je
prokázáno, že paradoxně PSA v nádoru mléčné žlázy může být výhodný
prognostický ukazatel.
·
Monitorování
průběhu onemocnění: PSA se využívá u monitorování nemocných v remisi.
Zvýšené hodnoty PSA po radikální prostatektomii značí buď zbytkovou chorobu
(70 %) či lokální návrat (30 %). Monitorování má význam rovněž při
léčbě radioterapií, ev. hormonoterapií. Velikost poklesu PSA po úspěšné
hormonoterapii je v korelaci s délkou přežití.
Benigní onemocnění, jiné příčiny falešné
pozitivity PSA v séru
·
Obvykle
hodnoty nepřesahují hranici 10 ug/l, především se jedná o benigní
hyperplasii prostaty nebo prostatitidu
Literatura
Brawer, M.K.: Prostate specific antigen. Seminars in Surg.Oncol., 18,
2000, 3-9.
Fateh-Moghadam, A., Stieber, P.: Sensible use of
tumor markers. J. Hartmann Verlag GMBH, 1993.
Masopust, J.: Klinická biochemie. Požadování a
hodnocení biochemických vyšetření. Karolinum Praha, 1998.
Autorské poznámky
Miroslava Nekulová, Marta Šimíčková
recenzoval Jindřich Macháček