Karbamazepin v séru

OSN-SSynonymaOSN-E

speciality: APO-Carbamazepine, Biston, Finlepsin, Neurotop, Tegretol, Timonil

OSN-STerapeutické mezeOSN-E

V plazmě obvykle v rozmezí 4(8) - 12 mg/l (LG281, LG213, LG316, firemní údaje Abbott), terapeutická koncentrace karbamazepin-10,11-epoxidu je 0,8 – 3,2 mg/l

OSN-SPřímé následky abnormálních koncentracíOSN-E

S lehkými toxickými projevy jsou spojeny koncentrace 6-10,5 mg/l, vzácně již od 2.4 mg/l, závažnější projevy při koncentracích 10 - 21 mg/l, vzácně již od 3,2 mg/l. Nejčastější projevy jsou myelosuprese až aplastická anemie. Lehčí příznaky jsou ospalost, bolesti hlavy, poruchy vidění, nauzea.

OSN-SToxické mezeOSN-E

Překrývají se s terapeutickými. Příčinou toxicity s normálními koncentracemi karbamazepinu může být kumulace karbamazepin 10,11 epoxidu.

Přepočet na SI jednotky ( µmmol/l]

mg/l * 4,232 = µmol/l

µmol/l * 0,2363 = mg/l

OSN-SFarmakokinetikaOSN-E

Pomalu, ale téměř kompletně se absorbuje po podání p.o. s biologickou dostupností více než 70 %. Rychlost metabolismu je větší u dětí než u dospělých. Asi 10 % se vylučuje nezměněno močí, kolem 30 % stolicí. Metabolity a jejich vylučování uvádí LG316. Při zahájení léčby karbamazepinem je během prvních dvou měsíců terapie tendence k nižším hladinám a záchvatům vlivem autoindukce metabolismu.

OSN-SDistribuční objemOSN-E

Asi 1 l/kg (LG316), 0,8 -1,8 l/kg (LG281)

OSN-SBiologický poločasOSN-E

V plazmě 18 - 65 hodin (průměrně 35) po jediné dávce, při chronickém podávání klesá na 10 - 30 hodin u dospělých a 8 - 19 hodin u dětí (LG316). LG281 udává poločas 8 - 27 hodin u novorozenců, větší děti 13 - 18 hodin, dospělí 12 - 36 hodin, závisí na způsobu podávání - jednorázové nebo opakované.

OSN-SAktivní metabolityOSN-E

karbamazepin 10,11-epoxid

OSN-SInterakce s jinými léky ovlivňujícími biologickou dostupnostOSN-E

Současné podání induktorů P450 (fenytoin, primidon, fenobarbital) snižují koncentrace karbamazepinu, aniž by se zvýšila četnost záchvatů. Pokud se z kombinovaného režimu vysadí fenytoin, může při samotné léčbě karbamazepinem četnost záchvatů vzrůst. Inhibitory P450 (izoniazid, fluoxetin, propoxyfen, verapamil a stiripentol) mohou zvýšit koncentrace karbamazepinu a vést k rozvoji toxicity, obvykle během 48 hodin. Oddálenou toxicitu může způsobit danazol. K toxickým účinkům vede také současná léčba cimetidinem, erytromycinem, lithiem, triacetyloleandomycinem a valproátem. Terapie karbamazepinem snižuje poločas warfarinu, nesmí se současně podat inhibitory monoaminooxidázy. Interference s účinkem teofylinu, orálních kontraceptin, antikoagulancií a doxycyklinu.

OSN-SAutorské poznámkyOSN-E

Antonín Jabor